Baťák pozpátku aneb 87 km veslování “na couvačku”
Myšlenka akce
Na základě našich veslařských putování se v hlavě předsedy veslařského klubu Hodonín, pana Filipa Švrčka, zrodila myšlenka veslování na řece Moravě a Baťově kanálu.
Hlavní myšlenkou akce byl odkaz na bohatou historii veslování v kraji okolo řeky Moravy, která je od 30. let minulého století propojena důmyslnou technickou památkou v podobě tzv. Baťova kanálu.
Není bez zajímavosti, že prvními veslaři v ryzí podobě byli plavci, jež plavili dřevo na vorových pramenech po českých i moravských řekách. S rozvojem sportovního využití vodních toků souvisela i výstavba a rozvoj loděnic podél říčních toků, kdy například veslařský klub Otrokovice byla založen přímo Baťovými zaměstnanci, přičemž Tomáš Baťa sám byl velkým příznivcem vodních sportů, veslování nevyjímaje.
Cesta se tudíž nesla v duchu a historickém odkazu do 30. let minulého století a to včetně jejího slavnostního zakončení v hodonínském veslařském klubu s dobovým oblečením, swingovou hudbou a, dokonce, za účasti dokonalého dvojníka prvního ČS prezidenta, Tomáše Garrigue Masaryka se svojí ženou Charlottou.
Den první
Veslařské putování bylo zahájeno v neděli 26. července 2020 v Kojetíně, kdy šest veslařů ve složení Filip Švrček, Adam Michálek, Martin Polášek, Tomáš Huja, Radek Šťovíček a Pavel Malinský, doprovázeni veslařkou, juniorskou mistryní světa, Michaelou Čachotskou, vyrazili na modelech LiteSPORT 1X a LiteRIVER L vstříc dobrodružství na řece Moravě!
Celou cestu veslařům přálo krásné počasí a plavba probíhala bez jakýchkoliv zdravotních nebo technických problémů.
První úsek do Kroměříže byl zpomalen jezem a elektrárnou Strž, kterou bylo nutno s loděmi přenášet a to v plném provozu závodu Spartan Run :-). Veslaři tudíž nabrali přibližně hodinové zpozdění, jež bylo staženo rychlým tokem řeky Moravy okolo Kroměříže, kde veslice Liteboat s grácií a lehkostí propluly i drobnými peřejemi pod mostem v ulici Tovačovského, což představovalo zajímavé zpestření, se kterým se veslaři na úzkých závodních lodích nesetkají.
V Kroměříži se posádky mírně prostřídaly a v cestě dále pokračovali rovněž juniorští mistři světa Valentýna Solařová a Radim Hladík, jež jsou členy veslařského klubu Otrokovice.
Úsek z Kroměříže do Tovačova by bylo téměř možné přeměřit rovným pravítkem a tak jediným zpestřením bylo množství cyklistů a in-line bruslařů na přiléhající cyklostezce. Za Tovačovem se kraj opět trochu otevřel, řeka zatočila a to se již veslaři přiblížili ke druhému, Bělovskému jezu, jež bylo nutné přenést.
Poté již následoval krátký úsek do loděnice veslařského klubu Otrokovice, kde bylo pro veslaře přichystáno jedinečné a vynikající pohoštění s luxusně kořeněnými steaky!!! Během pauzy si lehké, stabilní a snadno ovladatelné veslice Liteboat vyzkoušeli i rodinní příslušníci členů veslařského klubu a následně se skupina veslařů vydala podél Napajedel do Spytihněvi, kde poprvé vplula do Baťova kanálu a kaskády mnoha zdymadel, jež je budou doprovázet po následující plavbu.
První den byl po proplutí první části Baťova kanálu zakončen ve veslařském klubu Morávia Uherské Hradiště, kde bylo rovněž připraveno přátelské přivítání a strávili jsme společně se členy klubu příjemný večer za vůně grilovaných steaků a klobás.
Po dlouhém dni si veslaři odpočinuli v hotelu Maxi v blízkosti uherskohradišťského náměstí, které nabízí nejen dokonale komfortní postele, ale i nepřekonatelnou nabídku snídaně.
Den druhý
V pondělí 27. července 2020 se tedy s plným břichem a prvními puchýři a mozoly vyplulo směrem k Uherskému Ostrohu a déle do Veselí nad Moravou, kde veslaři opět vpluli do Baťova kanálu. Řeka mezi Uherským Hradištěm a Veselím nad Moravou byla všemi účastníky vyhlášena za nejhezčí úsek putování a určitě stojí za to se na řeku Moravu vypravit.
Z Veselé nad Moravou veslaři přes zdymadla Vnorovy pospíchaly do Strážnice, kde se těšili na delší pauzu s obědem a občerstvením. Úsměvnou vložku představovala koupel jednoho z účastníků, demonstrujícího nemožnost zvrhnutí se do vody puštěním vesel a máváním rukama nad hlavou. Bohužel, únava z téměř 60 kilometry za zádí a téměř smrtelná ztuhlost způsobily lehké zavrávorání a pád do vody jednoho z účastníků.
Vše zlé je k něčemu dobré a tak si alespoň všichni účastníci užili instruktáž jak snadno lze do lodi z vody opět nastoupit a, díky krásnému počasí, i uschnout cestou.
Po Strážnické pauze se opět usedlo do lodí a pokračovalo se stinným Baťovým kanálem přes zdymadlo Petrov do slovenského přístaviště Skalica, kde Baťův kanál prozatím končí, lodě bylo potřeba naložit na vlek a převézt do přístaviště Rohatec, vzdáleného cca 800 metrů vzdušnou čarou.
Z Rohatce to bylo do konce veslařského putování v hodonínské, veslařské loděnici již jen pouhých pět kilometrů, které si veslaři užili a těšili se na přivítání účastníků doprovodného programu ve stylu 30, let, jež bylo naprosto impozantní.
Mimořádně podařená akce byla zakončena oslavou v prvorepublikovém stylu, která trvala do pozdních hodin.
Všem účastníků veslujícím na Liteboat děkujeme a těšíme se brzy opět na shledanou.